Rozhovor - MMA rozhodčí Vojtěch Novák: „Rozhodčí by měli častěji udělovat 10-8 kola!“

Mezinárodní MMA rozhodčí Vojtěch Novák patří k nejzkušenějším českým arbitrům – drží licence IMMAF pro rozhodčího i bodového, působí v největších evropských organizacích a stojí za desítkami náročných zápasů. V rozhovoru otevřeně popisuje začátky, rozdíly mezi státy, vývoj bodovacích kritérií, vliv open scoringu, tlak okolí, systém vzdělávání i vlastní zápasnickou minulost. Přinášíme rozsáhlý rozhovor, který mapuje nejen technické aspekty rozhodování, ale také etiku, lidský faktor a zkušenosti z praxe.

Začátky a kariérní vývoj rozhodčího Nováka

V jakých organizacích působíte jako rozhodčí a jaké máte licence?

Licenci mám mezinárodní IMMAF jak na Referee (rozhodčí v kleci/ringu) tak i Judge (bodový rozhodčí). Národní českou mám nejvyšší možnou „A“ pod českým svazem MMA (CSMMA).

Co se týče profesionálních organizací, tak působím v Česku, Polsku, Slovensku a Německu. Konkrétně z těch nejvýznamnějších Oktagon, KSW nebo Babylon. Dále v desítkách menších regionálních organizacích v těchto 4 zemích. Dřív jsem také rozhodoval v ACB (poté ACA).

Kdy jste poprvé rozhodoval MMA zápas a co bylo na začátku nejtěžší – zvládnutí pravidel, tlak, nebo jiný aspekt?

Po prvé jsem rozhodoval asi v roce 2015, když náš klub Fighting club Ostrava organizoval své první turnaje. Nedokážu říct co bylo nejtěžší. Tlak a trému jsem cítil mnohem větší, když jsem byl v kleci jako zápasník. Pravidla jsem znal velmi dobře, jelikož jsem se tomuto sportu věnoval již cca 7 let, ať už aktivně nebo jako fanoušek Bojových sportů. Měl jsem to nakoukané stovkami hodin sledování UFC. A poté stovkami zápasů získáváte zkušenosti. A jiný aspekt mně nenapadá.

Váš rozsah zkušeností sahá od Česka přes Polsko až po Rusko – v čem se liší přístup k rozhodčím mezi těmito zeměmi?

Přístup k rozhodčím mi nepřijde jiný. Jenom je to v Česku opožděné o proti Polsku a Rusku. Protože tam MMA sledují podstatně delší dobu. Dřív bylo Polsko a Rusko mnohem profesionálnější, než organizace v ČR a to se odvíjelo i k přístupu k rozhodčím. Ovšem to se v posledním pár letech změnilo. Česko si prošlo přechodem k profesionálnější organizaci co se týče rozhodčích, komisařů, cutmanů apod. (Nemyslím pouze Oktagon, ale obecně. I když Oktagon je toho leaderem) Nyní rozdíl mezi státy nevidím.

Záleží taky samozřejmě na organizaci od organizace, každá klade důraz na něco jiného.

Jediné co bych vypíchl je finanční ohodnocení v Rusku, to bylo mnohem lepší než je tady ve střední Evropě.

Příprava a metodika

Jak se připravujete na konkrétní galavečer?

Jako Bodový rozhodčí se nepřipravuju nijak na konkrétní galavečer. Jediné co musím, je být odpočatý a mít čistou hlavu a oprostit se od osobních věcí (myšlenek, problémů apod.) a soustředit se na to co se děje v kleci.

Jaký je Váš názor na poslední změnu MMA pravidel (lokty 12-6 a změna uzemnění bojovníka)

Jsou na to různé názory, ale mně se to vlastně líbí. Je to zase o pravidlo méně a přiblížení k tomu „boji bez pravidel“, aby zápasníci využívali celý potenciál toho co tělo nabízí.

Ty lokty 12-6 jsou sice krvavé a velká zbraň, ale z dlouhodobého hlediska to není tak nebezpečné jako zápas (nebo příprava) v boxu, kde to sice nevypadá jako „krvák“, ale člověk dostane stovky úderů za zápas do hlavy, které ho sice neknockoutují, ale v tom kumulativním součtu jsou pro ten mozek z hlediska neurologických problémů mnohem horší než ty lokty, které ten zápas velmi často ukončí a padne jich mnohem méně.

Co se týče uzemněného bojovníka, je to určitě krok správně pro to, aby ti zápasníci měli v tom pořádek a uvědomili si to i v té krizové situaci. Ale hlavně už bych to neměnil… Protože ten chaos v tom dělá to, že se to pravidlo co 2 roky měnilo.

Kritika a vnější tlak

Setkal jste se někdy s reálným střetem zájmů, nebo situací, kdy jste musel odmítnout zápas kvůli trenérským či osobním vazbám?

Ano setkávám se s tím téměř každý druhý, třetí turnaj.

Je to normální. Když si vezmete, že rozhodčí musí mít ten sport osahaný a tudíž musí vycházet z nějakého konkrétního gymu. Tím pádem se musí zákonitě setkat v organizacích se zápasníky, které zná z žíněnky nebo osobního života. Stává se to v každé organizaci na světě včetně UFC.

Funguje to tak, že se před každým galavečerem seznámíme se startovkou a písemně se odhlásíme, koho nemůžeme rozhodovat.

Příklad uvedu, že máme v Oktagonu nyní 4 zápasníky z Fighting clubu Ostrava, které samozřejmě nemůžu rozhodovat. V těchto zápase tudíž odcházím od klece, nebo jsem mimo dění rozhodčích.

Myslím že MMA nebude mít nikdy tak širokou základnu jako fotbal, aby se tyhle věci nestávali.

Systém a pravidla

Jak se díváte na „open scoring“ – tedy zveřejňování bodů po každém kole?

Byl jsem hlasitý odpůrce open scoringu. A musím říct, že jsem se mýlil. Myslím, že to pomohlo pochopit širší veřejnosti, jak ten zápas postupuje a kdo zrovna vyhrává. Od té doby se kritika bodových rozhodnutí zmenšila o dobrých 80%. Protože, když lidí vidí, že červený po druhém kole prohrává 20-18, a vidí ho vyhrát třetí, tak už chápou že je to pořád prohra 29-28 a jejich favorit prohrál.

V posledních letech se hodně mluví o tom, že sudí by měli častěji udělovat 10–8 kola. Jaký je Váš názor?

Ano, měli by. Vidím to i u sebe, že cíleně moje požadavky na kritéria, kdy dát 10-8 se zmenšili. Tzn. Že kolo, kdy jsem v roce 2021 dal těsně ještě 10-9 už dneska dám určitě 10-8 apod.

Je to logický krok k zamezení tomu, aby se nestávalo to že červený vyhraje zápas 29-28. Když, první dvě kola vyhraje o úder v kolech , kdy se nestane vůbec nic a třetí kolo prohraje o parník.

Tento sport je ještě strašně mladý a stále se vyvíjí, tudíž je možné, že se nějakou úpravu bodování dočkáme. Ovšem musel by to udělat leader (UFC) a všechny ostatní organizace to akceptovat.

Někde v nějakém podcastu jsem říkal, že by pomohlo rozšíření škály od 10-5 do 10-9. Kdy 10-5 by bylo kolo, u kterého si říkáte delší dobu, že je to taková nakládačka, že už by měl být konec. A 10-9 je kolo, kdy se těžce rozhodujete komu to dát. Tím by rozhodčí dokázal ocenit o jak velký kus dané kolo vyhrál červený nad modrým.

Vedlejší efekt by byl, že ty bodové rozhodnutí v každém kole by měl každý rozhodčí rozdílné. Jeden dá 10-7, druhý 10-8 a třetí 10-9.

Průser, když jeden dá 10-6 a druhý 9-10.

Jak rozlišujete mezi „efektivním grapplingem“ a pouhou kontrolou bez výrazného poškození soupeře?

Pojem Efektivní grappling mám asi na 5 slidů a 20 minutové mluvení v prezentaci, tak nevím jestli to dokážu vysvětlit v pár větách.

U Efektivního strikingu se to lépe vysvětluje a pak převede na ten grappling. Musíme hodnotit zvlášť každou akci a její dopad na potencionální ukončení soupeře. Ten potenciál je tam vždy, ale pokaždé rozdílný.

Když dám soupeři pohlavek jako 10 letému dítěti tak ten potenciál, že ho ukončím je ani ne 1/100.

Když mu dám dobrý jab (přední direkt) tak je to už 6/100. Ovšem když ho dám 20x tak se ten kumulativní potenciál, že ho ukončím zvětšuje.

No a když ho trefím takovým hákem, že mu málem upadne hlava tak je ten potenciál 50/100.

U efektivního grapplingu je to podobné.

Když někdo někoho vypasuje u klece a dostane se do zad (myšleno v postoji). Tak je ten potenciál toho, že to povede k ukončení 1/100.

Když ho hodím na zem a skončím v halfguardu je ten potenciál 6/100.

Když cíleně přejdu do sidecontrol a pracuju na zlepšení pozice je to 10/100.

Pokud to skončí čistě chycenou kimurou, kterou soupeř teměř plácnul, tak je ten potenciál ukončení 60/100.

Zápasník může ten efektivní grappling, přerušit v bodě, kdy je v tom halfguardu a začít betonovat, ale poté musí přejím na efektivní striking a začít ho EFEKTIVNĚ bít z toho halfguardu. Tím využije tu výhodnou pozici, kterou si vypracoval, že je na něm. A zase jsme u toho, že nějaké klepání na žebra má potenciál 1/100 a pořádný jeden ostrý loket, kdy to nadělá pěkný nepořádek, tak je potenciál zase 35/100.

Pokud zůstane držet a betonovat ten halfguard nebo guard bez úderu. Tak ten potenciál skončil tím takedownem.

Takhle sčítám všechny jednotlivé akce, které se v tom kole stanou a ten kdo je na tom líp ten vyhrává.

Držení a kontrola bez žádné akce, je pouze nějaké pomocné kritérium, které rozhodčí používají v procentu nebo promile zápasů.

scorecard Todev vs. Fleury

Konkrétní situace a zápasy

V zápase Fleury s Todevem (Oktagon 68) jste měl nabodováno 49-46 Fleury. Další dva bodový rozhodčí bodovali 48:47 Fleury – co v tomto zápase podle vás rozhodlo?

Co se týče Zápasu Fleury vs. Todev, tak jsme se lišili pouze v druhém kole. Rozdíl byl v posouzení, jaký měla potenciál k ukončení ta nasazená kimura. U mně s Martinem Engelsem menší tzn. 20/100 a u Evy větší třeba 40/100. A tím pádem, že striking byl dost podobný u obou zápasníků tak rozhodovala ta Kimura. U mně o kousek byli víc údery od Fleuryho včetně takedownu atd. a u Evy údery Todeva s právě tou Kimurou.

scorecard Vémola vs. Végh 3

Naopak v trilogii Vémola vs. Végh 3 jste byl jednotný s Wernerem (48-47) a jiný výsledek (49-46) určila Borodáčová. Kde se podle vás láme moment, kdy už se sudí začnou lišit? Jsou nějaké typické situace u kterých je vždy těžké posoudit, kdo kolo získal 10-9?

Rozdíl byl ve čtvrtém kole. V obou případech je rozdíl v tom, že jako rozhodčí hodnotíte jednotlivé akce a jejich potenciál ukončit zápas. Víte, že akce jako je těžký knockdown, dobře chycená submise jsou hodnoceny silně a naopak nějaké vypasování nebo takedown či nějaký jab jsou hodnoceny zase nižším potenciálem. Ale konkrétně jaký dopad tomu dá jednotlivý rozhodčí se liší o trošku (já dám 7/100 a druhý rozhodčí dá 9/100), ale když je zápas vyrovnaný a těch akcí je tam 50 z obou stran, tak se může stát že to jeden rozhodčí dá červenému a druhý modrému.

Který zápas pro Vás byl v roce 2025 osobně nejtěžší na bodování – a proč?

Pamatuji si z Oktagonu zápas, který mám i v prezentaci na školení a udělení licence. To je Pudilová vs Bolander 1. Každé kolo mělo tolik akcí, že se každé kolo dalo dát oběma zápasnicím. Z dnešní roku si pamatuju, že zápasy Ciganika byly velmi vyrovnané.

Rozhodčí a systém vzdělávání

Máte mezinárodní licenci IMMAF – liší se zásadně jejich školení od licence ČSMMA?

Byla trošku náročnější na znalosti v oblasti grapplingu a přísnosti lektora (Marc Goddard).Ale jinak rozdíl opět nevidím. Licenci si může udělat každý, kdo se v tom aspoň trochu pohybuje. Nicméně je to o tom sledovat zápasy, bodovat si pro sebe. Jezdit na ligy či galavečery a odpracovat si to.

Co byste poradil zapáleným jedincům, kteří se chtějí stát MMA rozhodčím? Je v ČR osoba, kterou by měli kontaktovat?

Jak jsem říkal výše. Určitě bych začal tím, že bych kontaktoval český svaz MMA a udělal si licenci. Veškeré ligy a galavečery by správně měli jít se záštitou svazu a ten by měl doporučit své licencované rozhodčí. Tak že proto by to měl být první krok.

Kdysi jsem začínal bodovat na akcích i bez licence. Protože, se nedodržovala záštita svazu. Ovšem pokud by se na takové akci stal nějaký úraz, úmrtí apod. Tak by to byl velký problém pro všechny zúčastněné. Na začátku jsem hodně bodoval v Polsku a tam například neexistuje svaz, který je navázaný na stát a tudíž nemají ani licence, kde by byl garant stát. Ta problematika je složitější.

Kariéra a transparentnost

V rozhovoru pro MMA Shorties jste zmínil, že váš zápasový rekord je 18–2. Na portálech Tapology i Sherdog ale figuruje profesionální bilance 1–2 a jedna amatérská výhra. Jak byste okomentoval tento stav?

Ano já zápasil od roku 2010. V této době se zápasilo někdy v pravidlech odpovídající dnešní profi, někdy s nějakým omezením a holeněmi (dnešní AMA). Ovšem na sherdog se dávali ty zápasy, které si usmyslel daný organizátor podle toho jak měl přístup k sherdogu. (Nebylo to automatické). My jako Fighting club Ostrava jsme k sherdogu přístup neměli a tudíž jsme byli závislí na tom jestli to daný organizátor tam dá nebo ne. Já začal tím, že jsem vyhrál MČR 2010 v Combat Sambu. Poté turnaje od organizátorů GCF, Den bojovníků, Gladork Aréna, PCF, LCC Fight Night a dalších regionálních českých a slovenských turnajích co si už nepamatuju. V německu young blood Night a ještě nějaká další. Potom když vznikl český svaz MMA tak udělal první oficiální „amatérský“ turnaj tak jak to má být pro lidi co mají na sherdogu max 5 zápasů myslím. Já jsem se tam přihlásil a v ten den abych vyhrál tak jsem měl 4 zápasy (pyramida). Něco jako dnešní MČR amatérů. Dohromady jsem měl 20 zápasů. Oficiálně na internetu profi 1 výhra a 2 prohry. Amatérská bilance 18 výher 0 proher. Ovšem dle dnešních kritérií co je profi a co ne by to bylo půl na půl cca. V grapplingu asi 30-40 zápasů. Je to jedno. Už nejsem zápasník.

V té době jsme na turnajích GCF v Profi uměli asi tak 5% toho, co umí dnešní amatéři na MČR. Ten sport se strašně posunul.

Chyby a opravy výsledků

Byl jste někdy svědkem situace, kdy se měnil nebo rušil výsledek zápasu kvůli chybně zapsaným bodovým kartám – například kvůli přepsání, škrtnutí nebo špatnému součtu? Jak se takové případy oficiálně řeší?

Nikdy jsem to nezažil. Řešilo by se to tak, že se podá oficiální protest a pokud se zjistí, že je chyba v zápisu, pak je protest oficiálně uznán.

Národnostní neutralita

V jakých organizacích, kde působíte, se podle vás opravdu striktně dodržuje národní neutralita rozhodčích? Tedy model tří neutrálních bodových, nebo složení typu „jeden domácí, jeden hostující, jeden neutrální“, včetně nestranného ringového rozhodčího?

Opravdu striktně v žádné. (Ani v UFC). Soupeření v organizaci není mistrovství světa národů nebo olympiáda. Tudíž si myslím, že to není potřeba. Dovedu si představit, že bych Lojzu, se kterým jsem na žíněnce od 18 let pozitivně nebo negativně ovlivnil při těsném bodovém výsledku. (Proto je třeba se toho vyvarovat). Ale nedovedu si představit, že by mně nějak podvědomě ovlivnilo to, že je Pepa z Karlových Varů a Karel z Varšavy. Je to úplně jedno, dobrý nebo zlý první dojem může udělat, kdokoliv ať je z jakéhokoliv koutu země. A pokud bych cítil, že mi je někdo nepříjemný, nebo z nějaké země, která by ovlivnila můj úsudek tak bych se z toho zápasu odhlásil. Protože jde i o mé renomé jako rozhodčího. Nic takového se mi nestalo. Nicméně organizace se snaží na to reagovat a dávat tam různé národnosti ať už je to KSW nebo Oktagon, ale né vždy to jde, protože tam tolik národností nejsou v té nominaci daného galavečera. Můj názor je, že je to blbost. Ale chápu, že se to řeší.

Závěr rozhovoru

Když se ohlédnete za svojí kariérou – který zápas nebo moment vám nejvíc utkvěl v paměti a proč?

Ze zápasů, kde jsem byl jako rozhodčí tak můj první velký turnaj KSW 37 nazvaný Cirkus of Pain. Atmosféra v hale a celé to vidět na vlastní oči a být součástí bylo super. V tom měsíci myslím měl první event i Oktagon. Ovšem tehdy v porovnání s KSW to byla regionální gala a nemyslitelné, že Oktagon takhle dokáže vyrůst.

Když bych měl říct některý zápas, který jsem bodoval tak jsou to zápasy Karlose Vémoly. Ať už s Patrikem Kinclem v Oktagonu, S Attilou Veghem 2 nebo 3. Ty zápasy měli vždy takovou energii z hlediště, kdy jsem se musel sakra soustředit, abych nevnímal ten rachot a vnímal co se děje v zápase.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů v bojových sportech za redakci Bare Knuckle Club.

Díky a mějte se.

Závěrem rozhovoru s Vojtěchem Novákem

Rozhovor s Vojtěchem Novákem tak nakonec nepřinesl jen odpovědi na konkrétní otázky, ale i obraz člověka, který se ve světě bojových sportů pohybuje s jasným názorem, klidem a dlouhodobou perspektivou. Ať už šlo o jeho pohled na aktuální dění, zákulisní procesy nebo vlastní zkušenosti, vše podal bez zbytečných gest a s důrazem na realitu, kterou sám denně prožívá. Pokud měl tento rozhovor něco ukázat, pak to, že i v době, kdy bojové sporty často přitahují pozornost hlavně emocemi a konflikty, existují lidi, kteří k nim přistupují přemýšlivě, profesionálně a s respektem k řemeslu.

Zdroj: Vojtěch Novák