Sean Strickland: Tvrďák jen na oko?

Sean Strickland je známý svými výstředními a často děsivými výroky, které z něj dělají jednoho z nejkontroverznějších postav MMA. Mluví o násilí, smrti v kleci a o tom, jak rád ubližuje lidem. Pokud jste někdy náhodou narazili na jeho „ranty“, snadno byste ho mohli považovat za naprostého psychopata.

Jenže jakmile vstoupí do oktagonu, všechno tohle teatrální šílenství mizí. Strickland se v kleci mění v profesionála – a v poslední době i v někoho, kdo se bojí riskovat.

Sean Strickland

Druhá šance – a další zklamání

Před odvetou s Dricusem Du Plessisem sliboval „násilí bez zábran“, dokonce prohlásil, že se chystá zkrátit život svému soupeři. Jenže realita v kleci vypadala úplně jinak. Strickland působil pasivně, zaraženě, ustupoval a prakticky se nevydal ze své komfortní zóny. Jeho trenér Eric Nicksick byl mezi koly zoufalý a opakovaně ho nabádal k větší aktivitě.

Kritika ze všech stran

Zápas byl tak nevýrazný, že se Strickland ocitl pod palbou kritiky ze všech stran – od fanoušků, komentátorů i vlastního týmu. Jeho výkon byl označen za „plochý“ a „nezaujatý“. Nicksick po zápase uvedl, že Sean vypadal jako by „spal“ a že se jako tým nepředvedli. Zpochybnil také Stricklandovu motivaci: „Pokud bojuješ jen kvůli penězům, tak nám to řekni. Já chci trénovat šampiony.“

Strickland pod maskou šílence

Celá kariéra Seana Stricklanda je postavená na kontrastu mezi jeho řečmi a skutečnými výkony. Jediný opravdu dominantní zápas byl proti Israelu Adesanyovi v roce 2023, kdy překvapivě získal titul. Jenže i tehdy šlo spíš o souhru okolností – Adesanya nebyl mentálně ve své kůži a Strickland zrovna využil své boxerské výhody.

Ve většině ostatních zápasů Strickland ukazoval opatrnost, bojácnost a nulovou touhu riskovat. Mluví jako divoch, ale bojuje jako člověk, který se bojí bolesti.

Když spadne maska

Zajímavé je, že poté, co veřejnost i tým konečně prohlédli, sundal masku i sám Strickland. Ve svém prohlášení po zápase ukázal překvapivou dávku pokory. Přiznal, že mu boj pomohl vyrůst, že dřív trpěl nízkým sebevědomím a že mu UFC a fanoušci změnili život.

Bez šíleností, bez masky. Jen klidný, racionální muž, který ví, že je na rozcestí.

Závěrem...

Možná Strickland nikdy nebyl ten šílenec, za kterého se vydával. Možná jen toužil být víc, než ve skutečnosti je – a v oktagonu se pravda ukázala. A právě tohle odhalení ho možná přibližuje fanouškům víc než jakákoli přehnaná prohlášení.

Suma sumárum: možná to není bojovník zrozený pro válku, ale je to člověk, který se snaží najít sebe. A to je něco, co může být inspirující samo o sobě.

Autor: Matthew