Současný stav světového MMA a UFC: klíčové problémy a trendy roku 2025

UFC a Smíšená bojová umění procházejí v posledních letech dynamickým vývojem. Ačkoli sport roste globálně, postupně se ukazuje několik zásadních témat, která mají přímý dopad na organizace, strukturu soutěží, bezpečnost sportovců i budoucnost celého odvětví. Následující přehled shrnuje nejvýraznější body, které v roce 2025 určují veřejnou debatu.

1. PFL a změny v turnajovém formátu

Professional Fighters League prošla výrazným přerodem. Organizace dříve stavěla svoji identitu na ročním „season“ systému s milionovými výhrami. Výše prize money však klesla na polovinu a s novým vedením se PFL v roce 2026 vzdá tradičního turnajového modelu. Firma se zároveň snaží expandovat skrze regionální projekty, jako je PFL Africa a PFL MENA, ale oba programy narážejí na problémy s kontinuitou, propagací i dostupností pro diváky. PFL Africa natáží i na problémy s Francisem Ngannou, který se např. nezúčastnil eventu PFL Africa a jeho hlavní zájem je boxovat mimo PFL.

2. Problém nevyřešených eye poků v UFC

Jedním z nejpalčivějších témat je bezpečnost bojovníků a chronický problém s eye poky. Přestože se léta mluví o nových rukavicích a existují funkční návrhy od externích vývojářů, UFC nepřijalo žádnou z nich. Glove modely testované UFC obdržely dlouhodobě negativní odezvu a v zápasech nejvyšší úrovně dochází k dalším kontroverzím. Sport tak stále čeká na systémové technické řešení.

3. Disciplinární otázky a dopady chování sportovců

Zvýšená pozornost směřuje také k chování bojovníků mimo klec. Incidenty spojené s některými známými jmény ukazují, že organizace často narážejí na hranici mezi autentickou prezentací osobnosti a disciplínou nutnou pro bezpečné prostředí při eventech. Výsledkem jsou suspendace, pokuty a otázky, zda současné struktury dokážou nastavit jasné standardy pro všechny účastníky. Z domácí scény lze vzpomenout nedávný incident na RFA 26, kde byl aktérem Viszlay a ze světové pak event UFC 322, kde byl aktérem Magomed Zaynukov, který napadl Dillona Danise.

4. Vznik TKO Boxing a legislativní změny v USA

Vznik subjektu TKO Boxing doprovází zásadní legislativní iniciativy v USA. Návrh zákona známého jako „Muhammad Ali American Boxing Revival Act“ může v budoucnu výrazně změnit podobu profesionálního boxu. Návrh předpokládá vznik jednotných organizací s vlastními žebříčky a tituly, přičemž umožňuje obejít některé ochranné mechanismy původního Ali Actu. Pokud bude zákon schválen, box by se mohl přiblížit centralizovanému modelu podobnému UFC, což má potenciál zlepšit orientaci fanoušků, ale zároveň může omezit nezávislost sportovců a jejich smluvní postavení.

Tento model plánuje zavést TKO Boxing, které patří k TKO Group Holdings, potažmo UFC. Jiné organizace na výjimku pravděpodobně nedosáhnou. TKO se snaží zavést model UFC v boxu, kde jsou boxeři v USA proti malým výplatám chráněni federálním zákonem.

5. Otevřené téma dopingu a regulace hormonálních terapií

Regulace výkonově podporujících látek zůstává nejednotná. Diskuze kolem TRT (testosteron replacement therapy) a dalších metod ukazuje, že mnozí fanoušci nerozumějí rozdílům mezi terapeutickým užíváním a dopingem. Moderní antidopingové struktury navíc bojují s problémem, že některé látky mohou poskytovat výrazné zvýhodnění i při regulovaných hladinách, což komplikuje férové posouzení výkonnosti.

6. Propagace MMA v mainstreamu a ekonomické výsledky

Produkce filmů s MMA tématikou se v posledních letech zvyšuje, nicméně ekonomické výsledky ukazují, že uvedení těchto projektů do mainstreamu zůstává obtížné. Biografické snímky o legendách sportu sice přinášejí větší historický kontext, ale často narážejí na vysoké náklady a omezenou návratnost. To potvrzuje, že MMA je sice globálně sledované, ale filmový trh pro tento žánr ještě není vyzrálý. Nebo je problém, že jednotlivé tituly nebyly zpracované tak kvalitně, aby diváky zaujaly? Např. starší dokumentární film o Véghovi vidělo v kinech pouze 10 000 lidí, což opravdu není moc velké číslo. Dle serveru Kinomaniak Vémola překonal Végha skoro čtyřnásobně.

7. Kariérní strategie elitních bojovníků

Dalším výrazným trendem je rostoucí opatrnost hvězdných jmen při výběru soupeřů a načasování návratů. Případy odkládaných titulových obhajob, dlouhých pauz a selektivního matchmakingu ovlivňují sportovní hierarchii i vnímání soutěžní integrity.

Zvláště u šampionů těžké váhy se otevírá debata o povinné aktivitě a transparentnosti vyjednávání. Dlouhou dobu zdržoval svou neaktivitou divizi Jon Jones a matchmakeři UFC, kteří stále doufali, že Jon Jones přijme zápas s Aspinallem za 30 milionu USD. Posléze souboj Aspinalla a Ganeho, skončil výsledkem "No contest" a odveta zatím bohužel oznámena nebyla.

8. Změny v dopingových strukturách a nejistota ohledně návratů

Rok 2025 přinesl i změny v testovacích agenturách, které spolupracují s UFC a dalšími velkými organizacemi. Přísnější režimy, zejména v oblasti „whereabouts“ pravidel, vedou ke zvýšení počtu suspendací bez pozitivního testu. Procesy jsou náročné a dopadají i na jména, která plánovala návraty po delší pauze. To vytváří nejistotu nejen mezi sportovci, ale i v rámci plánování galavečerů.

Závěrem...

Současné MMA stojí na křižovatce. Sport roste, přicházejí nové trhy i nové investice, ale zároveň eskalují otázky regulace, bezpečnosti a férovosti. Technologické problémy, jsou minulostí, ale legislativní změny a chování jednotlivců výrazně ovlivňují důvěru fanoušků i profesionalitu prostředí. Rok 2025 tak pravděpodobně určí, zda MMA načrtne stabilnější a jasně definovanou budoucnost, nebo zda se bude dál potýkat s roztříštěností a nejasnými pravidly.

Zdroj: MMA on Point