Rozhovor - Petr Ondruš: O bare knuckle uvažuju už delší dobu a chci ho na kartu zařadit

Organizace I Am Fighter patří už několik let k projektům, které systematicky budují domácí scénu, dávají prostor novým talentům a zároveň přinášejí divákům pestrý mix disciplín. V rozhovoru jsme s Petrem "Pínem" Ondrušem probrali současnost IAF, plány na rok 2026, trendy v bojových sportech, vlastní sportovní kariéru i kritický pohled na fackovanou nebo přístup k testování bojovníků. Mluví otevřeně, přímo a bez obalu – stejně jako v dobách aktivního zápasení.

Mohl byste na úvod představit organizaci I Am Fighter tak, jak ji vnímáte vy osobně po těch letech?

Organizace I AM FIGHTER vznikla rok před covidem a od začátku to byl (stále je) projekt na podporu bojových sportu a hledání talentů. Udělali jsme dvě řady reality show I AM FIGHTER a do ted jsme uspořádali 15 eventů IAF, kde jsme mimo známých jmen dávali šanci i těm co jsme tvořili jako nové hvězdy.

V covidu jsme udělali 11 eventů IAF Streetfighter, který byl obzvláště populární a zde také začala kariéra mnoho borcům, jako Steven Krt, David Zoula, Josef Hala, Matěj Val atd., kteří to dotáhli až k titulu.

IAF 15 proběhl společně s jubilejním MMAA 100. Jak hodnotíte celou akci z hlediska sportovní úrovně?

Tento event jsme domlouvali hodně narychlo a jelikož nebylo moc volných terminu v UNYP aréně, zvolili jsme sváteční 17. listopad. Propojeni s amatérskou ligou MMAA jsme již dlouho a tak jsme se dohodli v rámci jejich (i našeho) jubilea udělat i společnou večerní kartu. Profi karta se nám bohužel kvůli několika zraněním a nemocem párkrát přeházela, ale nakonec se nám podařilo poskládat finální kartu, která byla za mě velice zajímavá. Sportovní úroveň vysoká, protože amatéři, kteří na ni startovali byli ti nejlepší u nás v ČR.

Kolik galavečerů plánujete uspořádat v roce 2026 a v jakých městech chcete být aktivní?

V příštím roce chceme udělat minimálně 4 eventy , z toho první má být na Kladně v Březnu , pak začátek května v Brně a pak Prahu. Všechny termíny budeme odhalovat teď do konce roku.

IAF dlouhodobě nabízí mix MMA, postojových disciplín a amatérských zápasů. Plánujete přidávat další formáty, například muay thai v malých rukavicích, lethwei nebo bare knuckle?

Náš základ je MMA, ale lidi milují postoj a tak jsme vymysleli vlastní pravidla IAF Striking, což je vlastně jako wushu sanda v menších rukavicích. Můžou se téměř všechny kopy, údery a ještě hody jako ve wrestlingu a MMA, které jsou take bodované. Ted jsme nove přidali i box v malých rukavicích. Jelikož náš “claim” je “I am Fighter”, nebráníme se téměř žádným bohovým sportům, jen to musí dávat nějak smysl. O bare knuckle boxu už nějakou chvíli přemýšlím a myslím, že jsem připraven nějaké zápasy zařadit na kartu.

Jste bývalý profesionální bojovník. Máte ještě chuť nebo potřebu si někdy symbolicky zatrénovat/spárovat, nebo je ta kapitola definitivně uzavřená?

Ja chodím stále. Cvičím každý den, někdy s klienty, někdy chodím na Lapy ke svému kamarádovi a trenérovi - Zdendovi Švamberkovi. Takže stále při chuti. 😉

Když se ohlédnete zpět, který svůj zápas považujete za nejzásadnější?

Muj zapas s Mamedem Khalidovem mi hodně dal.. pak celá pyramida v KSW do -93 mi dala také hodně. Co zapas, to jiná národnost a každej skvělej.

Kdo je podle vás nejúspěšnější bojovník, kterého jste kdy trénoval nebo vedl?

Určitě Martina Jindrová, se kterou jsme zápasili v Americe v PFL.

Jak funguje rozhodcovská komise na eventech IAF? Kdo rozhoduje v kleci, kdo na bodech a podle jakých kritérií si rozhodčí vybíráte?

Zuzka Matoušková je supervizorem a zároveň uznávaným mezinárodním rozhodčím, který má na starost celý rozhodcovsky panel. Každý může udělat chyby, takže pak se mění případně jednotlivci.

Působíte i jako hlavní postava celé organizace. Jak těžké je skloubit marketing, matchmaking, sportovní stránku a čistě manažerské povinnosti?

Těžké to je, ale naštěstí mám okolo sebe skvělý tým lidi, kteří mi pomáhají. Spoustu pozic si najímám. Třeba na marketing. Všechno zvládnou jednou osobou neni zkratka možné.

Dá se říct, že přes IAF už prošla řada talentů. Kteří bojovníci se díky IAF nejvíce posunuli dál – ať už do zahraničí, nebo do velkých domácích organizací?

Z talentu jednoznačně Steven Krt, David Zoula, Matěj Val , Oleg Serdyuk. Pak treba Mirek Dubovický to dotáhl až do Bachelora 😀

Jaký zápas z historie IAF považujete za sportovně nejlepší a jaký za divácky nejvýraznější?

Sportovně nejlepší myslim , ze byl zapas Konmon Deh X Kai Lu. To bylo nejvyspělejší MMA, které jsme u nás mohli vidět.

Druhý a zároveň i divácky dost výrazný byl zápas David Zoula x Matěj Val II.

A divácky zajímavý zápas byl ještě - Filip Grznar x Jaroslav Olah

Zvažujete do budoucna zařadit i eliminační pyramidu, pokud by se sešli vhodní bojovníci?

Miluju pyramidy a diváci taky, takže jakmile se sejdou ti správní bojovníci, mame to v plánu. Pak mít ještě štěstí, aby neonemocněli, protože doplňovat to na poslední chvíli je vždycky “peklo”.

Stalo se Vám někdy, že jste vyjel sám či se svým svěřencem na zápas do zahraničí proti favoritovi domácí organizace a čekali Vás tam různé nástrahy od organizátorů?

Jistě. Mně několikrát, hlavně v Polsku 😉 některý věci jsou šílený, když to takhle zpětně vidim. Ted uz se to v těch větších organizacích neděje a u nás to hlídám já. Protože jsem byl fighter, tak bych ro nedovolil.

Jaký máte názor na soudcování v bojových sportech obecně?

Nevim na co konkrétně se ptáte. Každý občas chybuje, ale cílem je mít tolik zkušeností, aby se to omezilo na 0.

Myslim, ze u nás jsou velice kvalitní rozhodčí jak na body, tak do klece.

Je podle Vás v bojových sportech velká výhoda domácího prostředí?

Určitě ano. Ale co se fighteru týče, tak je to individuální. Někdo je víc nervózní před domácím publikem a nic nezvládne udělat třeba před mámou/přítelkyní. Naopak v cizině ho nic nebrzdi a je to daleko lepší.

Me v Polsku na KSW fandili Poláci od prvního zápasu. Tam to měli úplně jinak než dřív u nás. Tam si váží každého dobrého fightera. U nás se dřív dost bučelo na soupeře z ciziny, dnes už se to taky dost zlepšilo. Uz se ani tolik “nezařezávají” 😉

Musí podle vás vyzyvatel porazit šampiona jednoznačně, nebo by se měl titulový zápas rozhodovat, stejně jako každý jiný zápas?

Je to nastavené pravidlo, ze by ho mel “přejet” o dva body u rozhodčích , aby získal titul. Podle mě by to tak být teda nemělo.

Jaký máte názor na český profesionální box? Kdo je Váš CZ SK nejoblíbenější boxer?

Myslim, ze se ted dost zvedá nahoru a mam z toho radost. Libi se mi přehled Polakovice a dravost Vasila Ducara.

V ČR byla nejzvučnější, co se týče BKB, Valhalla Fighting. Box bez rukavic je k vidění i na akcích Redneck Fight či Fusion. Na Slovensku je organizace Králi Ulice. Jaká je podle Vás situace boxu bez rukavic na CZ/SK scéně?

Myslim si, ze je to jako s mma před 5/8mi lety. Konečně to veřejnost začíná vnímat, že to není jen rvačka.

Jaká pravidla oceňujete nejvíce? Je to MMA, kickboxing, muay thai nebo dokonce lethwei?

Ja osobně mám rád komplet MMA. Světový trend je ted ukazovat, ze jsou lide výborní ve strikingu a to je samozřejmě to co me take baví.

Jaký je Vás rekord v jednotlivých bojových sportech?

Box 1:0

Sanda 44:8

Kickbox /K1 77:2

MMA 14:9

Jaký je váš názor na fackovanou jako „bojový sport“? V USA má komisi, u nás ji tlačí RedFace. Má to podle vás mít jakékoli sportovní ambice?

Podle me to sport neni. Na sporty různých druhu se dá trénovat. Jak kondice, technika, vydrž, taktika, obrana apod.

Ve všech bojových sportech trénujete jak zamezit tomu, abyste dostal úder do hlavy. Ale tady ho prostě inkasujete. Kolik takových čistých uderu je schopné tělo přijmout? Za me je to strasne nebezpečné.

Jaké jsou vaše dlouhodobé cíle s IAF? Vidíte organizaci jednou jako ryze domácí projekt, nebo máte ambici expandovat i za hranice? Dojde ještě někdy ke společnému galavečeru s RFA? Je pro Vás Sivák stále překážkou pro spolupráci s RFA?

Dlouhodobý cíl je pomáhat zápasníkům a novým talentům vytvářet pro ne podmínky, kde se budou cítit dobře. Dělat eventy, které budou bavit lidi. O expanzi bych nemluvil, ale v budoucnu je takový sen propojit gymy v Malajsii s těmi našimi a přesouvat si fightery. O tom ale až později.

Společný event s RFA nevylučuji, ale Vašek Sivák tam je a bude. Pro me je to zatím tedy neslučitelné. Každý bojovník má nějaké chyby, ale s tímto ja nechci být spojován. Nesouhlasím s tim, aby on byl ta ikona pro mladé kluky, kterým ja “kážu” něco a tam je vše jinak.

Kdybyste mohl změnit jednu věc na současné CZ/SK scéně bojových sportů, co by to bylo?

Zavedl bych pravidelně testy na na drogy, a závažná onemocnění.

Dále bych dal pravidlo, kdo netrénuje alespoň 3 měsíce, nebo neprojde zátěžovými testy, nemohl by nastoupit do zápasu.

Proste bych odlišil show od sportu, aby si to lidi nepletli.

Je něco čeho byste chtěl dosáhnout jako manažer, trenér, majitel organizace nebo snad ještě sám jako zápasník?

Já jako zápasník už určitě ne.

Jako manažer určitě ano. Chtěl bych s několika zápasníky vyrazit do světa. Několik jmen mám vytipovaných.

Jako organizátor bych chtěl hlavně přimět lidi k tomu, aby se nebáli sledovat bojové sporty. Přesvědčit je, že to neni žádná rvačka, že je to sport a sakra náročnej. Tohle bych chtěl docílit. Aby lidé chodili na sportovní akce a sledovali více zápasy a nejen bizar. Případně aby si ještě nemysleli, že je to to samé.

Závěrem rozhovoru s Petrem Ondrušem

Petr Ondruš zůstává jednou z nejvýraznějších osobností domácí scény. Otevřeně popisuje problémy i ambice, drží se sportovních principů a zároveň je připraven posouvat IAF směrem, který bude dávat smysl jak divákům, tak bojovníkům. Jeho důraz na disciplínu, pravidla a férové podmínky ukazuje, že se IAF chce profilovat jako stabilní, především sportovní a odborně vedená organizace s jasnou vizí.

Zdroj: Petr "Píno" Ondruš