Rozhovor - Petr Bartoněk: za 5 let? Stále v Oktagonu. Zápasit 2–3x ročně by bylo ideální

Petr „Pitras“ Bartoněk patří mezi stálice domácí scény, které si svou cestu vydřely postupně bez zkratek. Za sebou má více než desetiletou kariéru, během níž zažil výhry, pády i zásadní životní momenty. Po úspěšném působení v organizaci PML se nyní otevírá další kapitola – návrat do Oktagonu a změna váhové kategorie. V následujícím rozhovoru otevřeně popisuje své začátky, mentální nastavení, pohled na scénu i vysněného soupeře.

ROZHOVOR: Začátky a formování

Pamatujete si, kdy jste poprvé stál v ringu nebo v kleci? Co vás tehdy na bojových sportech tak chytlo, že jste u nich zůstal?

Od začátku bylo pro mě MMA číslo 1. Strašně mě to bavilo trénovat. Poprvé jsem měl zápas v ringu. Podařilo se mi vyhrát na v prvním kole na škrcení. Amatérský zápas, 3x3 minuty. Bylo to v takové staré sokolovně, ve které dodnes trénuji. Dodnes na ten zápas rád vzpomínám. Vyšlo to výborně. Diváků bylo asi tak 150. Bylo to v roce 2012 možná 2013. (Zápas není bohužel na tapology nebo sherdog zapsaný, pozn. redakce)

Preferujete boj na zemi nebo v postoji?

Já jsem původně wrestler. Začínal jsem s wrestlingem jako dítě ve věku 8mi let. Asi tak v 17ti jsem se dostal k MMA.

Kdo vás v začátcích nejvíc ovlivnil – trenér, sparingpartner, nebo někdo, na koho jste se díval z dálky?

Nikdo mě neovlivnil. Samotného mě to začalo bavit a sám jsem si určil tento životní směr. Ze začátku to s trenéry bylo chaotické, ale pak jsem narazil na aktuálního trenéra (Tomáš Musil, pozn. redakce) a už jsme spolu 16 let a strašně nám to sedí.

Zkušenosti a vývoj

Máte za sebou kariéru dlouhou přes deset let, s bilancí, která ukazuje výhry i pády. Jak se dnes díváte na své starší zápasy?

Na svoje straší zápasy se koukám jako na ponaučení. Porážky patří ke sportu, patří to k životu. Je potřeba se z toho oklepat a jít dál. Nyní mám 4 výhry v řadě a daří se mi. Chtěl bych v tom určitě pokračovat co nejdéle. Starší zápasy kdy jsem prohrával mě naučili vydržet a nepolevit.

Jste aktuálně č. 266 v žebříčku Fightmatrix váhové divize Light Heavyweight. Jak byste okomentoval tuto skutečnost?

Žebříčky nesleduji. Můj další cíl je další zápas. To je jediné co mě zajímá. vítězství!

Vaše poslední výhra na PML 17 proti Fredericu Komuenhovi vám otevřela dveře do Oktagonu. Vzhledem k výhře v prvním kole, myslíte, že byl Komuenha důstojný soupeř do takového souboje?

Každý soupeř je důstojný. To nechávám na zvážení organizace a soupeře. Údajně shazoval 31 kg. Já navážil 90 kg do zápasu v 93jce. V zápase byl soupeř prý o 12 kg těžší. Moc mu to nepomohlo. Některé zápasy jsou lehčí, některé těžší. Předtím jsem měl velice těžký zápas proti Šurinovi, který jsem dokázal otočit a někdo by řekl, že to byl těžší zápas, ale zápas proti Komuenhovi byl lehčí, protože jsem na něj tolik dřel, kdyby to tak nebylo, byl by jiný průběh i výsledek zápasu.

Přechod do Oktagonu a váhová změna

Po letech v těžších vahách míříte do welteru. Tato váha je v oktagonu velice kvalitní. vybral jste si tuto váhu i kvůli velkým výzvám, které tato váha v Oktagonu nabízí?

Welter je pro mě blíž než střední váha. Ve střední váze jsou soupeři, kteří mají v zápase 100 kg. Já mám sotva 90 kg, takže welter je pro mě ideální. Jsou tam kvalitní soupeři. Chtěl bych se k nim postupně probojovat a vyhrávat.

Jak moc se změnila vaše příprava, když už víte, že teď budete bojovat pod větší organizací s větším tlakem?

Nevnímám tlak. Pro mě je každý zápas stejný. Atmosféra mě nedokáže pohltit. Zápasil jsem před velkým publikem. Dokážu se přepnout a nic nevnímám, jen zápas.

Jak vnímáte organizaci PML a Oktagon?

PML děkuji, jsem jim vděčný za vše. Na zápasy v Oktagonu se strašně těším, je mi ctí být mezi nejlepšími.

Styl a mentalita

Co považujete za svou největší zbraň – sílu, agresivitu, přehled, nebo schopnost přizpůsobit se vývoji zápasu?

Mou největší zbraní je komplexnost. Nemám silnou nebo slabou stránku. Využívám všechny aspekty boje, které mi pomůžou vyhrát. Jednou to může být síla, agresivita, tvrdé údery, kondice. Každý zápas je jiný.

Jak se připravujete mentálně – máte nějaký rituál nebo způsob, jak se „přepnout“ do zápasového režimu?

Mám rituál se pokřižovat a vzpomenout si na mého otce, které tragicky zemřel. Přivedl mě k tomuto sportu. Chvilku na něj myslím a pak je pro mě ten správný čas jít do boje.

Scéna a systém

Láká vás spíš ta sportovní výzva, nebo finanční motivace?

Je to 50/50. Příprava je hodně finančně náročné. Výdělečné to pro mě zatím není.

Byl jste někdy svědkem opravdu špatného rozhodnutí zápasu nebo korupce ze strany rozhodčích?

Nebyl jsem svědkem. Někdy jsem byl překvapený, ale nikdy mi to nepřijde jako vyložená krádež.

Vzal jste si někdy do rohu Karlose Bendu na svůj zápas?

Nikdy. Já jsem jeho trenér. Mám své trenéry.

Otevřenější a osobnější otázky

Kdy jste naposledy měl pocit, že rozhodčí nebo systém vás o něco připravil – a jak jste to v sobě zpracoval?

Nikdy jsem takový pocit neměl. Moje zápasy byly většinou ukončené. Vlastně jsem měl jen jediný zápas, který jsem na body vyhrál. Vždy se snažím jít za ukončením, aby nebylo o čem diskutovat.

Dokázal byste říct, co vás žene dál?

Chci hlavně své dceři předat lásku ke sportům. Nemusí určitě dělat MMA. Uplně mi stačí, když pro svou dceru budu dobrý vzor.

Máte v hlavě jméno soupeře, s kým byste si chtěl změřit síly, než jednou ukončíte kariéru?

Určitě ano. Chtěl bych zápasit s Davidem Kozmou. Je to obrovské jméno. Vůbec se nechci vézt na nějaké vlně, že mu se ted nedaří. Spíš jeslti se spojí vesmír a síly, tak to vyjde. Je to můj vysněný soupeř.

A kdybychom si povídali za pět let – kde by podle vás měl být Petr Bartoněk?

Stále v Oktagonu. Kdybych mohl v Oktagonu zápasit 2-3x ročně, tak to by bylo nejideálnější.

Závěrem rozhovoru s Petrem Bartoňkem

Petr „Pitras“ Bartoněk působí jako bojovník, který má jasno nejen v tom, kam směřuje jeho kariéra, ale i v osobních hodnotách. Sport, rodina a disciplína tvoří pevné základy jeho přístupu. Přechod do Oktagonu bere s respektem, bez přehnaného tlaku, s jasným cílem – pravidelně zápasit a potvrzovat své místo mezi elitou. Pokud se jeho slova naplní, čekají ho v následujících letech ty největší výzvy domácí i zahraniční scény.

Zdroj: Petr Bartoněk