Rozhovor - Martin Pavlíček: „Chci zápasit co nejvíc – v boxu i v MMA a s Fapšem bych rád změřil síly“

Martin „Pavlis“ Pavlíček patří mezi bojovníky, kteří si prošli klasickým boxem i stále populárnějším bare knuckle boxem. Na domácí scéně se objevil například v organizaci Valhalla Fighting, kde si připsal několik výrazných vítězství. V rozhovoru promluvil o svých začátcích v bojových sportech, zkušenostech ze zápasů bez rukavic, současné pauze způsobené zraněními i o tom, jaké výzvy by ho mohly vrátit zpět do ringu!

Kdy jste se poprvé dostal k bojovým sportům a co vás přivedlo právě k boxu a později k bare knuckle?

K bojovým sportům jsem se dostal vlastně náhodou už na učňáku. Kamarádi se tehdy přihlásili na tréninky boxu, tak jsem šel s nimi. Ze začátku to nebylo jednoduché – někteří to po pár trénincích vzdali a někteří jsme si taky párkrát odnesli pořádnou ránu. Když jsem šel po jednom z prvních tréninků domů, nějak mě to vnitřně chytlo. Řekl jsem si, že u toho zůstanu a chci dokázat hlavně sám sobě, že na to mám.

K bare knuckle boxu jsem se dostal později. Chtěl jsem si to hlavně zkusit, ale postupně jsem zjistil, že mi ten styl sedí a nějak jsem se v tom našel. Začalo mě to bavit natolik, že jsem se chtěl dostat co nejdál a posouvat se v tom dál.

Jak byste popsal své začátky v bojových sportech? Byl to spíš koníček, nebo jste od začátku cítil, že by to mohlo být něco víc?

Už po prvním tréninku jsem věděl, že to pro mě nebude jen koníček. Chtěl jsem v tom něco dokázat, hlavně i kvůli rodině. Doma s tím totiž ze začátku moc nesouhlasili. Říkali mi, že jen malé procento lidí to v bojových sportech někam dotáhne. Já jsem ale cítil, že tomu chci dát maximum.

Postupně jsem tomu začal věnovat opravdu hodně času. Tréninky pro mě byly priorita a někdy jsem kvůli nim dokonce vynechal i školu, jen abych mohl být v gymu a zlepšovat se.

V ČR byla nejzvučnější co se týče Bare Knuckle Boxu organizace Valhalla Fighting. Box bez rukavic je k vidění i na akcích Redneck Fight či Fusion. Na Slovensku je organizace Králi Ulice. Jaká je podle Vás situace boxu bez rukavic na CZ/SK scéně?

Za mě jde bare knuckle na české i slovenské scéně hodně nahoru. Fanoušci o tyhle zápasy mají velký zájem, protože je to tvrdý a autentický styl boje. Myslím si, že tenhle sport má u nás ještě velký potenciál růst.

Sám jsem měl možnost v některých těchto organizacích zápasit a přišlo mi i několik dalších nabídek, takže věřím, že pokud budou organizace dál růst, bude se bare knuckle u nás posouvat ještě dál.

Ve Valhalle jste porazil Abdelmoughite Ouaouu a Daniela Ježka. Který z těchto zápasů pro vás byl nejtěžší a proč?

Nejtěžší zápas byl pro mě asi s Abdelmoughitem. Odjeli jsme tři kola ve vysoké intenzitě a padalo tam opravdu hodně tvrdých úderů. Několikrát jsem ho trefil opravdu tvrdě a šel i k zemi, ale vždycky se zvedl. Byl to opravdu tvrďák a velký bojovník.

Náročný byl ale i zápas s Danielem Ježkem. On byl o hlavu vyšší, takže jsem musel víc pracovat s distancí, být opatrnější a snažil jsem se hlavně bodovat a hlídat si průběh zápasu, abych si došel pro vítězství.

Ve vašem rekordu je také remíza s Pavlem Veselým. Jak ten zápas zpětně hodnotíte?

Možná to bodově mohlo dopadnout i jinak, ale to už teď nemá smysl rozebírat. Rozhodčí to viděli jako remízu a takový je výsledek. Zpětně bych ale na svém výkonu změnil hodně věcí.

Byl to totiž můj první zápas bez rukavic a byl tam z mé strany velký respekt. Byl jsem v tom zápase spíš zatažený a opatrný. Dnes bych k tomu přistoupil jinak, protože už mám s bare knuckle větší zkušenosti.

Jaký máte názor na český profesionální box? Kdo je váš nejoblíbenější CZ/SK boxer?

Myslím si, že český profesionální box má určitě kvalitu, ale mohlo by se o něm víc mluvit a dostávat větší mediální prostor. Věřím, že se to do budoucna bude dál zlepšovat a že ten sport půjde ještě nahoru.

Co se týče oblíbeného boxera, tak u mě je to asi Lukáš Fajk. Měl jsem možnost ho několikrát potkat a myslím si, že je to dobrý boxer a zároveň v pohodě člověk.

Od posledního zápasu (říjen 2025) uběhla nějaká doba. Znamená to pauzu od bojových sportů, nebo jste stále aktivně v tréninku?

Bohužel jsem kvůli několika zraněním musel udělat delší pauzu od zápasů. Nejprve to byla nalomena pododčnice a komoce mozku, takže mi doporučili roční pauzu, ale přesto jsem stále aktivně trénoval. Když jsem se už cítil fit a chtěl se vrátit, během sparringu mi bohužel přelámali žebra, takže jsem byl opět mimo. Teď už jsem ale zpět v tréninkovém procesu a postupně se připravuji na nové výzvy.

Zmínil jste, že byste se nebránil návratu do bare knuckle, pokud by přišla zajímavá nabídka. Co by taková nabídka musela splňovat?

Aby mě to vrátilo zpět do zápasů bez rukavic, muselo by to dávat opravdu smysl. Nebudu lhát – peníze hrají svou roli, takže zajímavá finanční nabídka je pro mě určitě důležitá. K tomu by měla jít ruku v ruce prestižní organizace, která je vidět a má kvalitní úroveň zápasů.

Jaký máte rekord v jednotlivých bojových sportech? Box, Kickbox, Muay Thai, Muay Thai v MMA rukavicích

V bare knuckle boxu mám aktuálně rekord 2 výhry, 1 prohra a 1 remíza. V kickboxu i Muay Thai jsem zatím bez oficiálních zápasů. Co se týče klasického boxu, mám spoustu amatérských zápasů, takže přesné číslo je těžké určit, ale odhadem jde o asi 45 výher a 5 proher.

Sledujete organizace Redneck Fight, Clash MMA, RFA, Oktagon či Fight Night Challenge?

Ano, rozhodně sleduji všechny tyto organizace. Rád se účastním jejich akcí osobně a když zrovna nemohu být přímo na místě, sleduji zápasy přes PPV.

Josef Hála byl nedávno vidět na eventu Clash MMA 15. Kdyby přišla nabídka na odvetu v klasickém boxu nebo třeba v MMA rukavicích, dávalo by vám to smysl? Je ve vás chuť odčinit prohru, nebo volíte jiný přístup k prohrám obecně?

Ano, sledoval jsem, že Hála je teď hodně vidět, a pokud by přišla promo nabídka, určitě bych ji vzal, hlavně v boxu. Rád bych ukázal, že jsem se na tenkrát připravil kvalitně, jenže tehdy Hála perfektně rychle ukončil zápas mojí chybou.

Tahle prohra mě pořád hodně žere – upřímně, nesnáším prohry a už jako malý jsem je těžko snášel, ať už v kartách nebo v životě obecně. Takže chuť ukázat, že to může dopadnout jinak, tu určitě je.

Clash MMA je aktuálně nejsledovanější organizace pořádající zápasy na tuzemské scéně. Je někdo z této organizace, s kým by vás zápas sportovně nebo příběhově lákal?

Upřímně – o konkrétním soupeři jsem zatím moc nepřemýšlel. Určitě bych ale rád zkusil zápas, kdyby přišel s někým opravdu kvalitním a čistě sportovní výzva, žádné bizarní zápasy nebo exhibice. Takový duel by mě lákal nejvíc.

Fight Night Challenge staví hodně na boxu influencerů i profesionálních fighterů. Uměl byste si představit zápas třeba s někým jako např. Vašek Mikulášek, pokud by šlo čistě o box?

Ano, pokud by šlo čistě o box, troufám si říct, že bych se v ringu dokázal postavit prakticky komukoliv ve své váze. Pro mě by šlo hlavně o sportovní stránku zápasu, ne o show či exhibici.

V RFA drží titul ve váhové kategorii do 81 kg v pravidlech Real Fight zápasník Sebastián Fapšo. Je Fapšo někdo, s kým byste si dokázal představit zápas?

Ano, klidně bych šel do zápasu i s ním. Mám rád výzvy a pokud by byl dostatek času na kvalitní přípravu, byla by to pro mě čest postavit se v ringu tak tvrdému a zkušenému bojovníkovi.

Stalo se Vám někdy, že jste vyjel na zápas do zahraničí proti favoritovi domácí organizace a čekaly Vás tam různé nástrahy od organizátorů?

V zahraničí se mi něco takového ještě nestalo, ale u nás už ano – několikrát. Někdy to funguje tak, že buď musíte vyhrát jednoznačně, nebo domácí favorit má vše ve svých rukou. Je to smutné, ale člověk se s tím musí někdy setkat.

Jaký máte názor na tvrdé sparringy, které na tuzemské scéně nejvíce propaguje Spejbl Gym?

Někdy jsou tvrdé sparringy prostě potřeba, pokud se člověk chce posunout dál. Sám se účastním takových sparringů a není to jednoduché – často odcházím domů s rozlámanými žebry nebo nosem. Přesto věřím, že správně vedené sparringy dokážou bojovníka opravdu posunout.

Jak byste popsal svůj styl boje? Co mohou fanoušci očekávat, když jde Martin „Pavlis“ Pavlíček do ringu?

Fanoušci u mě dostanou snad úplně všechno. V mém stylu je kombinace agresivity, taktického přemýšlení i trochu show – třeba typické „ruce dole“ a další věci, které jsou u mě zvykem. Snažím se, aby zápas byl zajímavý a dynamický od začátku až do konce.

Máte nějaký zápas nebo moment v kariéře, na který jste nejvíce hrdý?

Hrdý jsem vlastně na všechny podstatné zápasy, ale nejvíce asi na duel s Josefem Hálou. I když jsem v něm padl, dokázal jsem se zvednout, vyjádřit respekt soupeři, poděkovat sponzorům a hlavně fanouškům. Díky nim i Hálovým fanouškům jsme tenkrát dokázali vyprodat arénu a vytvořit opravdu nezapomenutelnou atmosféru.

Musí podle vás vyzyvatel porazit šampiona jednoznačně, nebo by se měl titulový zápas rozhodovat stejně jako každý jiný zápas?

Podle mě by se titulový zápas měl rozhodovat úplně stejně jako každý jiný. Každý bojovník by měl mít svou šanci – někdy prostě soupeři sedne den a někdy se stane chyba. V ringu platí, že každý zápas je příležitost ukázat své kvality.

Jak důležitá je pro vás podpora lidí kolem vás – rodiny, přátel nebo fanoušků?

Podpora lidí kolem mě je pro mě velmi důležitá. Když mě fanoušci sledují, mluví o mně a někdy dokonce vidí ve mně vzor, dodává mi to motivaci. Nejvíc mi ale pomáhá, když mě podporuje rodina – to je pro mě opravdu obrovská opora a posiluje mě to v každém zápase i tréninku.

Co vás na bojových sportech drží nejvíc – soutěž, adrenalin, nebo něco jiného?

Je těžké to přesně popsat – bojové sporty jsou pro mě něco, bez čeho si nedokážu představit život. Uklidňují mě, zároveň mě disciplínují a dávají mi směr. Je to kombinace adrenalinu, soutěže a zároveň životního stylu, který mě naplňuje.

Vyzkoušel jste klasický box, box v MMA rukavicích i bare knuckle boxing. Vyzkoušel jste i barmský box?

Ano, barmský box jsem vyzkoušel, když někdo útočil slovně na mou rodinu nebo kamarády či kvůli vulgárním a debilním kecům na barmanky či tak 🙂

Jaký je váš dlouhodobý cíl nebo aktuální směr v bojových sportech?

Můj hlavní cíl je co nejvíce zápasit, především v boxu a hlavně v MMA. MMA je pro mě teprve novinka, nedávno jsem se mu začal intenzivně věnovat, a chci v něm dokázat něco opravdu velkého. Momentálně mu proto věnuji hodně času a energie, abych se v tomto sportu co nejvíce posunul.

Je podle Vás v bojových sportech velká výhoda domácího prostředí?

Ano, určitě. Když zápasíte doma, máte své fanoušky, kteří vás podporují, a oni dokážou vytvořit atmosféru, která vás dokáže nakopnout a pomoct podat lepší výkon.

Je něco, co byste chtěl vzkázat fanouškům, kteří vás sledují nebo by vás chtěli znovu vidět v zápase?

Doufám, že už to bude bez zranění a fanoušci mě brzy uvidí zpět mezi provazy, a jak jsem už prozradil v minulosti, i v kleci. Hlavně bych chtěl poděkovat všem, kteří mě sledují, podporují a pomáhají mi růst – bez vás by to nešlo.

Závěrem rozhovoru s Martinem Pavlíčkem

Martin "Pavlis" Pavlíček se tak po zdravotních komplikacích postupně vrací do tréninkového procesu a naznačuje, že by se v budoucnu mohl objevit nejen v boxerském ringu, ale i v MMA kleci. Pokud přijde správná nabídka a podaří se mu udržet zdraví, fanoušci ho podle všeho mohou brzy znovu vidět v akci.

Zdroj: Martin "Pavlis" Pavlíček