Rozhovor - Lukáš Děkýš: Dávám tomu vše, přizpůsobuji tomu celý svůj život
- Matthew Write
- před 2 dny
- Minut čtení: 5
Lukáš Děkýš patří mezi nejrespektovanější jména současného českého profesionálního boxu. Na scéně si vybudoval pověst neporazitelného bojovníka s rekordem 16–0 a jasným cílem posouvat se směrem ke světové špičce. V rozhovoru pro Bare Knuckle Club mluví o svých amatérských začátcích, realitě českého boxu, zahraničních zkušenostech, snech o velkých titulech i o tom, kam by se chtěl posunout v příštích letech.

Dobrý den pane Děkýši. Na Boxrec máte zapsanou bilanci 3-5. Jaká je Vaše skutečná bilance v amatérském boxu?
Dobrý den, ano, na BoxRecu mám zapsaný rekord 3–5, nevím, proč to tak je, skutečný rekord je 145 zápasů, cca 110–115 výher.
V profesionálním boxu máte úctyhodný rekord 16-0. Které výhry si nejvíce považujete?
Je to tak, 16–0. Abych řekl pravdu, všechny zápasy mají pro mne nějakou hodnotu, na každý zápas strašně dřu, moji nejbližší, rodina a kamarádi ví moc dobře, co všechno tomu obětuji. Každý vyhraný zápas je pro mne radost, ale abych přesně řekl, které zápasy pro mne hodně znamenají, tak jsou například tyhle dva: první polský titul v roku 2022 o váhu výš a zároveň v ten samý rok o půl roku později další polský titul, ale v mojí váze. Ten neskutečný pocit radosti mám dodneška v paměti.
Pamatujete si, kdy jste poprvé stál v ringu nebo v kleci? Co vás tehdy na bojových sportech tak chytlo, že jste u nich zůstal?
Ano, moc dobře si to pamatuji 😀 a nedopadlo to moc dobře 😀
Co mě na tom chytlo? Od malička jsem měl takového bojového ducha, byl jsem divoký a měl jsem rád bojové sporty 😀 jako malý jsem to rád sledoval v televizi. Možná jsem to měl taky trošku v rodině, děda boxoval na vojně.
Zároveň strejda také boxoval. Ale kdo mě opravdu k tomu co nejvíc přiblížil, byl můj nejlepší kamarád, který dříve začal boxovat. Jednou nám jako puberťákům donesl ukázat pohár a medaile z mistrovství ČR 😀 skončil vicemistrem. Mně se to natolik líbilo, že jsem si řekl, že to musím vyzkoušet taky 😀 tak jsem asi o měsíc později začal, bylo mi 13 let 😀 a chytlo mě to.
Kdo vás v začátcích nejvíc ovlivnil – trenér, sparingpartner, nebo někdo, na koho jste se díval z dálky?
Úplně takhle jsem asi neměl nějakého vzora, ale věděl jsem, že je to něco, co mě baví, naplňuje a že v tom chci být nejlepší. K tomu jsem věděl, že abych byl nejlepší, tak musím dřít. Ta dřina mi zůstala dodnes.
Jaký máte názor celkově na český profesionální box? Kdo je Váš CZ SK nejoblíbenější boxer?
Můj názor na český box asi nebude úplně nejlepší 😀 myslím, že jsme daleko pozadu, co se týče boxu, což mě mrzí, protože si zasloužíme daleko víc, chtělo by to nějaké změny. V ČR jsou šikovní borci, ale nemám asi nikoho, kdo by byl můj oblíbený boxer. Když se budeme bavit, jak kdo boxuje. Určitě mám oblíbené boxery, ale ti jsou spíše zahraniční.
Vyzkoušel jste jiné bojové sporty než box?
Ne, ne, kromě boxu jsem nevyzkoušel nic.
Zajímá Vás spíš finanční stránka věci nebo máte vysněný zisk titulu nějaké organizace?
Samozřejmě zajímají nás i finance, tak jako každého zápasníka, o tom se nemusíme bavit. Ale chci stoupat žebříčkem daleko výš. Pokud by byla nabídka zápasu například o velký světový titul, ale zase by to nebylo extra zaplacené, klidně to vezmu, protože taková nabídka může přijít jednou za život. Takže i na úkor toho, že výplata nemusí být tak velká, ale významný titul nám zrovna teď dává větší smysl.
Stalo se Vám někdy, že jste vyjel na zápas do zahraničí proti favoritovi domácí organizace a čekali Vás tam různé nástrahy od organizátorů?
Dá se říct, že jsme takhle nikdy neměli nějaký problém, vždy se k nám chovali hezky, až na jeden zápas, kde jsme boxovali ve Švýcarsku a soupeř převážil o 20 deka. Ve smlouvě bylo napsáno za každých 10 deka = 100 euro, bohužel peněz jsme se nikdy nedočkali 😂 kromě téhle zkušenosti byli vždy na nás všude milí.
Je podle Vás v bojových sportech velká výhoda domácího prostředí?
Já myslím, že ne vždy to musí být dobře. Měla by to být výhoda boxovat doma – domácí rozhodčí, fanoušci. Na druhou stranu boxer chce předvést co nejlepší výkon tím, že se chce předvést doma, a to ho může svazovat a dělat zbytečný stres navíc.
Musí podle vás vyzyvatel porazit šampiona jednoznačně, nebo by se měl titulový zápas rozhodovat stejně, jako každý jiný zápas?
Můj názor je takový, že by se měl rozhodovat stejně, ale někdy tomu tak není…
Jaká je Vaše predikce zápasu Jake Paul vs. Anthony Joshua, který bude v prosinci vysílat Netflix?
Anthony Joshua by měl jednoznačně tenhle zápas vyhrát, sám jsem zvědavý, co Jake Paul předvede. Za mne jednoznačný favorit Joshua 💪
V ČR byla nejzvučnější co se týče Bare Knuckle Boxu organizace Valhalla Fighting. Box bez rukavic je k vidění i na akcích Redneck Fight či Fusion. Na Slovenku je organizace Králi Ulice. Jaká je podle Vás situace boxu bez rukavic na CZ SK scéně?
K tomu vám asi moc neřeknu 😀 zápasy na holé pěsti úplně nesleduji.
TOP 5 evropských organizací, které pořádají bojové sporty?
Když se budeme bavit o boxu, tak za mne určitě anglická boxerská organizace Matchroom Boxing, moje oblíbená. Další bych zmínil Queensberry. Dále určitě velké organizace smíšených bojových sportů jako Oktagon, KSW, Glory.
Co je Vás nejoblíbenější bojový sport? Je to box nebo paradoxně nějaký jiný bojový sport?
Pro mne určitě box 😀 někdy sleduji MMA zápasy, ale to fakt jen občas.
Máte rád jiný sport mimo bojové sporty?
Ne, ne, takhle mne nikdy jiný sport nechytl 😀 vždy jsem se věnoval na 100 % boxu 💪

Jaký máte názor na soudcování v bojových sportech obecně?
Za svou kariéru jsem viděl na vlastní oči X zápasů, o kterých jsem si byl jistý, kdo bude vítěz 😀 nakonec zvedli ruku jinému boxerovi. Za mne tam je trošku taková politika… ne vždy je to férové. Můj názor.
Koukáte zpětné na své zápasy?
Ano, koukám. Sledujeme s týmem a řešíme, v čem jsme se zlepšili, co naopak děláme špatně a co je potřeba zase udělat jinak pro další zápas. Takže ano, díváme se a potom to řešíme.
Jste neustále v tréninku, připraven na short notice nabídky nebo si pečlivě vybíráte soupeře, abyste šel za svým cílem?
Dá se říct, že jsem v neustálé přípravě. Když vynechám, tak je to maximálně po zápase a to maximálně týden. Jinak trénuji stále, nemám dlouhé pauzy. Kdyby přišla nabídka na poslední chvíli a dávala by nám smysl, klidně jsme tomu otevření, záleží, co by to bylo za zápas. Jinak trénuji pořád, nějakou formu si držím celoročně, před zápasem jen ladíme detaily.
Ve světe se stále více skloňuje možnost AI rozhodčího. Váš názor?
To si moc nedokážu představit 😀 pořád je to stroj, nevím, jestli by tuhle práci dělal dobře 😀
Byl jste někdy svědkem opravdu špatného rozhodnutí zápasu nebo korupce ze strany rozhodčích?
Ano, v cizích zemích jsem zažil jednoznačně vyhraný zápas, nakonec vyhrál soupeř (domácí). Takže ano, zažil.
Máte v hlavě jméno soupeře, s kým byste si chtěl změřit síly, než jednou ukončíte kariéru?
Úplně takhle nemám 😀 každopádně můj sen je se měřit s těmi nejlepšími na světě. Tohle je pro mne motivace, měřit se skvělými světovými boxery.
A kdybychom si povídali za pět let – kde by podle vás měl být Lukáš Děkýš?
Za pět let? 😀 Doufám, že v první desítce na světě 😀 Ne, opravdu nevím, pět let je dlouhá doba, nedívám se tak daleko dopředu. Každopádně bych si přál, ať se mi daří jako doteď. Nebo ještě lépe, ať mám daleko větší boxerské úspěchy. Dávám tomu vše, přizpůsobuji tomu celý svůj život. Tak si to zasloužím, ale vše ukáže čas 💪
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů v bojových sportech za redakci Bare Knuckle Club.
Závěrem rozhovoru s Lukášem Děkýšem
Lukáš Děkýš potvrzuje, že za jeho úspěchy nestojí jen talent, ale především dlouhodobá disciplína, oběti a jasně nastavený cíl mířit co nejvýše. Přesto zůstává nohama na zemi, otevřeně mluví o realitě českého boxu i o svých snech, které směřují ke světové špičce. Jak ukáže čas, zda se jeho cesta skutečně dostane do první světové desítky.
Zdroj: Lukáš Děkýš










