Rozhovor – Jana „Duchy“ Duchoňová: V boxe bez rukavíc musíš byť o trošku väčší psychopat

Slovenská bojovnice Jana „Duchy“ Duchoňová má za sebou významné vítězství na galavečeru Redneck Fight 15, který se uskutečnil 3. října 2026 na brněnském hradě Špilberk. V hlavním zápase večera porazila švédskou soupeřku Mathildu Wilson a získala evropský titul CSBKB v boxu bez rukavic v bantamové váze.

Duchoňová se nyní připravuje na další významnou výzvu, tentokrát v profesionálním boxu. Již 14. listopadu 2026 nastoupí na německém galavečeru SHOWDOWN FOR LEGACY V ve stuttgartské hale Scharrena proti domácí boxer­ce Madeleine Mohrhardt, která má podle BoxRec profesionální bilanci devíti vítězství bez porážky (9–0). Slovenská reprezentantka vstoupí do zápasu s bilancí v profi boxu 2–5. Souboj je naplánován na šest dvouminutových kol.

V pozápasovém rozhovoru se Duchoňová ohlédla za svým vítězstvím na Špilberku, popsala rozdíly mezi klasickým boxem a boxem bez rukavic a přiblížila svou psychickou odolnost i náročnou přípravu. Promluvila také o ambici jednou se bojovými sporty živit. Její návrat do profesionálního ringu tak přichází pouhých šest týdnů po zisku evropského titulu CSBKB.

Jani, jak se nyní cítíte po zápase s Mathildou Wilson?

Nič sa pre mňa v podstate nezmenilo. Takisto som šla v pondelok naspäť do práce ako aj iné dni predtým. Samozrejme, mám veľkú radosť z takej jasnej výhry proti takej bare knuckle superstar, akou je Mathilda, ale ja som stále nohami na zemi a makám na sebe ďalej.

Jak hodnotíte samotný průběh zápasu?

Pamätám si iba, že mi išlo hlavou, že idem vyhrať, a ani na sekundu som o sebe nezapochybovala. Spomínam si ešte na svoj maximálny pokoj pred zápasom, ktorý ja väčšinou nemávam, lebo zvyčajne mám stále stres, aby som podala dobrý výkon. Ale v tomto zápase bez rukavíc som vedela, že to je to, čo mi sedí. Potom si už len pamätám radosť všetkých, ktorí ma prišli podporiť.

Před zápasem jste říkala, že jste kvůli boxu bez rukavic změnila přípravu. Je těžké přepínat mezi klasickým boxem a boxem bez rukavic?

Podľa mňa to nie je ťažké. Všetci, čo bojujeme, to robíme preto, lebo to milujeme. Nie je nám nepríjemné vychádzať z komfortnej zóny, je to pre nás bežný stav.

Jak byste nyní porovnala klasický box se svou první zkušeností v boxu bez rukavic?

Myslím, že v boxe bez rukavíc musíš byť o trošku väčší „psychopat“, aby si do toho vôbec išiel. Podľa mňa tam ide o viac, je to buď, alebo… Pretože v boxe to v kryte pretrpíš, ale bez rukavíc sa to ustáť veľmi nedá.

V předchozím rozhovoru jste uvedla, že si soupeřky nevybíráte podle jejich bilance. Byla jste vždy takto odvážná, nebo Vaši sebedůvěru výrazně posílily bojové sporty a například zisk titulu CSBKB?

Súperky si nevyberám a nebudem si ich vyberať ani naďalej. V každom zápase zo seba nechám 10 000 %. Bola som taká stále. Ja som ochotná nastúpiť a ísť sa pobiť, aj keby mi vyslovene chýbala jedna ruka, pretože je to naozaj to, čo ma napĺňa. Takisto aj na tréningoch, keď máme sparingy, sa milujem ísť „pobiť“ s veľkými chlapmi, a tak si myslím, že ma tam aj všetci poznajú.

Jak se Vám líbila atmosféra galavečera na brněnském Špilberku? Co říkáte na organizaci a samotný koncept Redneck Fight? Sledovala jste předchozí eventy, nebo jste se účastnila osobně?

Atmosféra sa mi veľmi páčila. Naozaj, prostredie toho hradu tomu dodalo brutálny vibe. Chcem sa ešte raz poďakovať Rednecku za príležitosť byť na hlavnej karte a aj všeobecne za možnosť bojovať v ich organizácii. Mali to veľmi dobre zvládnuté. Zvyknem sledovať všetky organizácie, takže pár ich eventov som videla, ale nie osobne.

Jak jste na tom zdravotně po zápase v Brně? Potřebovala jste delší regeneraci, nebo jste se mohla rychle vrátit do tréninkového procesu?

Ja som úplne pripravená na ďalší zápas. Zo zápasu v Brne som si naozaj neodniesla ani škrabanec, takpovediac, takže som už na druhý deň bola pripravená vrátiť sa do tréningového procesu, za čo som veľmi rada.

Plánujete obhájit evropský titul CSBKB, nebo se nyní chcete soustředit hlavně na profesionální box? Jaké jsou Vaše další sportovní cíle?

Uvidíme, čo čas prinesie. Ja sa sústredím na seba a na svoj tréningový proces, aby som sa vedela posúvať. Samozrejme, pocit vlastniť opasok je neopísateľný, takže som ešte viac motivovaná makať na sebe, aby som možno jedného dňa nemusela vstávať do práce, ale aby ma to mohlo živiť, čo si myslím, že nie je nemožné.

Co byste chtěla na závěr vzkázat svým fanouškům a lidem, kteří Vás podporují?

Na záver by som sa veľmi chcela poďakovať všetkým, ktorí ma podporovali počas prípravy aj na zápase. Chcem sa špeciálne poďakovať trénerovi Tomášovi Drábikovi, ktorý mi venoval neskutočne veľa času, aj na úkor času, ktorý mohol venovať svojim deťom. Po práci pricestoval, aby mi bol v rohu, a nakopol ma na víťazný mindset.

Chcem sa poďakovať Michalovi Szalaiovi, ktorý mi takisto ako skúsený zápasník prišiel sekundovať do rohu, a Lucke Beníkovej, ktorá mi pomáhala počas celej prípravy so stravou, s bežnými dennými vecami aj s veľkým zhadzovaním váhy. Takisto bola súčasťou môjho rohu.

Chcem sa poďakovať aj môjmu sponzorovi Kávoviny Sereď, ktorý ma každý mesiac podporuje produktmi a výživou, vďaka ktorým moje telo dostáva to, čo potrebuje.

V neposlednom rade sa chcem poďakovať aj môjmu trénerovi z Trnavy, Marošovi Vyskočovi, ktorý ma pripravuje na zápasy a takisto mi venuje veľa energie.

Závěrem rozhovoru s Janou „Duchy“ Duchoňovou

Vítězství nad Mathildou Wilson představuje důležitý milník v kariéře slovenské bojovnice. Duchoňová při své premiéře v boxu bez rukavic získala evropský titul CSBKB a potvrdila ochotu přijímat náročné sportovní výzvy.

Další z nich ji čeká 14. listopadu v německém Stuttgartu, kde na galavečeru SHOWDOWN FOR LEGACY V změří síly s neporaženou Madeleine Mohrhardt. Německá boxerka má na profesionálním kontě devět vítězství, zatímco Duchoňová nastoupí s bilancí dvou výher a pěti porážek. Slovenská bojovnice tak bude proti domácí favoritce usilovat o překvapení a své třetí profesionální vítězství.

Přestože se po triumfu na Špilberku vrátila do zaměstnání a běžného tréninkového režimu, její dlouhodobou ambicí zůstává možnost věnovat se bojovým sportům profesionálně na plný úvazek. Odhodlání, důvěru ve vlastní schopnosti a podporu trenérského týmu vyzdvihla také závěrem rozhovoru.

Zdroj: Jana Duchoňová