Dehydratace jako norma. Téma, o kterém se v MMA téměř nemluví. Matouše Kohouta protokol po dehydrataci přímo baví!

V bojových sportech se často řeší výsledky zápasů, rivality nebo přestupy mezi organizacemi. Mnohem méně pozornosti ale dostává téma, které ovlivňuje prakticky každého profesionálního zápasníka: shazování váhy a následná dehydratace před oficiálním vážením.

Weight cutting je v moderním MMA považován za standard. Zápasníci během přípravy snižují tělesnou hmotnost dietou a tréninkem, ale v posledních dnech před váhou přichází ještě druhá fáze – rychlá manipulace s vodou v těle. Ta může znamenat několik kilogramů během krátkého času.

Po oficiálním vážení pak následuje proces opačný: rychlá rehydratace. Zápasníci doplňují tekutiny, elektrolyty a energii, aby byli schopni následující den nastoupit do zápasu.

Dvě fáze shazování váhy

Je důležité rozlišovat dvě odlišné části procesu.

První je dlouhodobé hubnutí během přípravy. Zápasník postupně snižuje tuk a upravuje jídelníček tak, aby se přiblížil váhovému limitu.

Druhou částí je krátkodobá dehydratace před vážením. V této fázi se manipuluje s příjmem vody, sodíku a sacharidů. Používají se také sauny, horké koupele nebo speciální oblečení na pocení. Cílem je dostat se na limit váhové kategorie.

Právě tato druhá fáze je fyzicky nejnáročnější.

Proč k tomu dochází

Důvod je jednoduchý. Zápasník se snaží nastoupit do zápasu proti soupeři, který je co nejmenší vzhledem k jeho skutečné velikosti. Tuto taktiku zavedl svým přístupem Tito Ortiz a od té doby byla přijata celou komunitou.

Pokud tedy zápasník splní limit váhové kategorie při oficiálním vážení, může se během následujících hodin znovu zavodnit a do zápasu nastoupit výrazně těžší. Rozdíl mezi váhou na vážení a váhou v den zápasu tak může být poměrně výrazný.

Tento systém ale funguje pouze proto, že ho používají téměř všichni. Kdyby jeden zápasník odmítl manipulovat s váhou, nastoupil by proti soupeři, který je po rehydrataci výrazně těžší.

Otevřené tajemství bojových sportů

Weight cutting není tajemstvím. V zákulisí se o něm mluví běžně mezi trenéry, zápasníky i lidmi z týmů. Fanoušci dostávají od organizace promo videa, kde zápasník shazuje a až do oficiálního vážení den před zápasem se může teoreticky zápas zrušit nebo modifikovat (změna váhy, změna soupeře).

Přesto se přesná čísla téměř nikdy neobjevují oficiálně. Walkaround váhy, tedy běžná hmotnost zápasníka mimo váhový limit, se často veřejně nepublikují. Někteří zápasníci na otázku reportérů, kteří se o téma zajímají, odpoví a někteří si informaci raději nechají pro sebe.

Důvod je jednoduchý. Zápasníci nechtějí prozrazovat detaily své přípravy a promotéři nemají důvod toto téma otevírat.

Někdy ale realita tohoto procesu krátce probleskne i na sociálních sítích. Nedávno například sdílel zápasník Matouš Kohout fotografii, na které ukazoval svůj „protokol po dehydrataci“, tedy plán, jak po vážení doplnit tekutiny a živiny. Pro lidi z prostředí MMA jde o běžnou součást přípravy, pro běžného fanouška to ale může být překvapivý pohled do zákulisí profesionálního sportu.

Úhel pohledu promotérů

Dalším důvodem, proč se systém extrémního odvodňování v MMA dlouhodobě nemění, je i samotná struktura profesionálního sportu. Tvrdé shazování váhy totiž výrazně zpomaluje tempo, jakým mohou zápasníci nastupovat do zápasů. Organismus potřebuje po náročném weight cutu čas na regeneraci a další přípravu, takže většina fighterů absolvuje jen několik zápasů ročně. Pro promotéry to v praxi znamená větší kontrolu nad tempem jednotlivých divizí a nad tím, jak často se konkrétní zápasníci objevují na kartách galavečerů. Systém, který by extrémní dehydrataci omezil a umožnil sportovcům zápasit častěji, by zároveň vytvořil tlak na více eventů a rychlejší rotaci rosteru.

I proto zůstává weight cutting navzdory zdravotním rizikům pevnou součástí současného modelu profesionálního MMA.

Karlos Vémola

Známým příkladem výrazného shazování váhy je také Karlos Vémola. Ten v minulosti v rozhovoru popsal, že během celé přípravy dokázal shodit až kolem dvaceti kilogramů, tedy kombinací dlouhodobého hubnutí během tréninkového kempu a následné manipulace s vodou v posledních dnech před vážením. Zajímavé je, jak tento proces sám popisoval: v momentě, kdy ví, že mu do limitu zbývá posledních devět kilogramů, bere to už téměř jako formalitu a „odplivnutí“. Právě tato poslední fáze ale obvykle znamená rychlou dehydrataci, při které může jít dolů přibližně deset kilogramů vody, což je z fyziologického hlediska velmi extrémní zásah do fungování organismu.

Kontrast s jinými projekty

Zajímavé je srovnání s prostředím, kde se extrémní odvodňování objevuje výrazně méně.

Například u některých zápasníků v projektu Clash MMA se váha řeší především dlouhodobým hubnutím během přípravy. Zápasníci postupně upravují stravu a trénink, aby se dostali na požadovaný limit bez extrémní manipulace s vodou.

Případy, kdy se někdo v organizaci Clash MMA pokusil o rychlé odvodnění podobné profesionálnímu MMA, se často ukázaly jako velmi náročné a ne vždy úspěšné. Podobnou zkušenost předvedl v Clash MMA například Marek "Datel" Valášek.

Otázka zdraví

Diskuse o zdravotních rizicích dehydratace se v bojových sportech objevuje opakovaně.

Manipulace s vodou v těle může zatěžovat organismus, především ledviny a kardiovaskulární systém. Proto také některé organizace ve světě experimentují s jinými systémy vážení nebo kontrolou hydratace.

V praxi však většina profesionálního MMA stále funguje podle stejného modelu jako v minulých letech.

Realita profesionálního sportu

Pro mnoho zápasníků je weight cutting jednoduše součást práce. Je to proces, který se plánuje stejně jako trénink nebo taktika na soupeře.

Zvenčí může působit extrémně, ale uvnitř sportu se stal normou. A právě proto o něm veřejná debata vzniká jen zřídka.

Možná právě proto stojí za to si tuto část bojových sportů čas od času připomenout.

Zdroj: Instagram